Zákaz veškerého zpívání?

Dnes ráno jsem se šťastně probudila z apokalyptického snu. V souvislosti s klimatickou změnou se postupně ve společnosti stávalo znakem zodpovědnosti a "správného" přístupu prakticky se vyvarovat zpěvu a hudby. 

Když byl nějaký koncert, nesmělo se přidávat, poslední píseň a konec. Lidé na společných setkáních, na kterých se dřív zpívalo a hrálo (besídky, svatby, oslavy...) už nic takového neprovozovali, protože by to bylo vůči planetě nezodpovědné. 

Celkově jsem viděla, jak svět spěje k úplnému vymizení zpěvu a hudby, ať už tou snahou "patřit na tu správnou stranu", nebo nakonec možná úplným zákazem z vyšších míst. Cítila jsem se strašně, bezmocně, protože jsem věděla, že se zmizením společného zpívání a muzicírování zmizí lidská pospolitost, a bude už jen každý úplně oddělený od jiných lidí. Protože vím, že hudba a zpěv nás propojují. 

Byl to opravdu zoufalý pocit, který jsem měla, a přišlo mi, že lidé si důsledky vůbec neuvědomují, jen prostě chtějí být "ti správní, kteří chrání planetu".

Jsem šťastná, že to byl jen sen a pevně doufám, že budeme zpívat a hrát až do skonání světa!