Sebedůvěra, tedy důvěra v sebe sama, je vlastně ochota spolehnout se na sebe natolik, že nemáme strach, že něco zkazíme. Při takto definované sebedůvěře tedy stačí zbavit se strachu, že selžeme, že něco nezvládneme. Když tohle dokážeme, sebedůvěře nic nestojí v cestě.
Když jsem dělala průzkum na hlavním nádraží v Praze a ptala se lidí, jak často si zpívají, nebyly výsledky zrovna moc povzbudivé (videozáznam najdete na mém YouTube kanále Duše zpívá). Zdá se, jako by v dnešní době nebylo moc lidí, kteří si chtějí zpívat. Ale možná, že zdání klame. Internetové vyhledávače totiž zaznamenávají docela slušný počet...
Kdysi jsem byla přesvědčená, že každý člověk má hlas určený k nějakému hudebnímu stylu - že někdo má klasický hlas, tak zpívá operu, někdo má průrazný hlas, tak zpívá rock apod. A mně v dětském sboru Bambini di Praga sbormistři říkali, abych udělala něco s tím hlasem, že prý nemám žádný... (celou historii mého strastiplného vývoje najdete zde)....
Podnikání v dnešní době je úplně jiné, než když jsem se o něj pokoušela před nějakými patnácti lety. Naskýtá se mnoho možností a pomocníků v podobě různých aplikací dostupných zdarma, a hlavně už tak vymazlených, že stačí klik-klik, a všechno se zázračně udělá samo, aniž bych potřebovala být nějak technicky založená nebo studovat nějaké sáhodlouhé...
I hudba má své rekordy, které jsou stejně jako ve sportu postupem času překonávány s rozvojem technických možností. Nejrychlejší skladbu jste asi slyšeli, ale ta nejpomalejší - ještě stále hraje…
Poslední dobou se mi vrací na mysl film Vratné lahve, kde v obchodě místo obsluhy umístili neosobní automat. Po své zkušenosti s Facebookem se teď totiž dokážu do zoufalých zákazníků lépe vcítit.
Lidský hlas je zvukovým vyjádřením naší bytosti. Zatímco mimiku, postoj a gestikulaci můžeme po určitém tréninku do vysoké míry ovládat, hlas nám případnou přetvářku velmi ztíží.
Nesmírně mě naplňuje zpívat a tvořit. Ale úplně stejně intenzivně, i když zase jiným způsobem, prožívám tu nádheru práce s lidmi, kteří když přijdou na workshop, nevydají hlasitější zvuk než vánek v korunách stromů, a pak odcházejí prozpěvujíce si hlasem jako zvon. Miluju tu proměnu z "mám slabý hlas a bojím se" na "No teda, to jsem vůbec...
Co je to vlastně ten mastering?
Kromě svého manžela a tibetských mís jsem se nově zamilovala do zvonkohry Heola Mars, kterou jsem si nedávno pořídila. Je úžasné, jak vznešeně taková neveliká a celkem jednoduchá věcička může znít. Její cinkavé vibrace mi učarovaly už když jsem slyšela nahrávku na e-shopu, a držet ji ve vlastních rukou je nesmírně povznášející.