en-Utíkal mi život pod rukama, dokud...

17/10/2023

Někdy od pětadvaceti let jsem měla pocit, že už jsem příliš stará na to, čeho jsem chtěla dosáhnout, především ve zpěvu (však mi to paní Kotnauerová z plzeňské konzervatoře rovnou řekla: "No, ono by to šlo, ale jste už ve třiceti moc stará, tak to nemá cenu."), ale i jinak, připadalo mi, že kolem třicítky už bych měla být pohodlně usazená v práci, která je to moje životní poslání, být v ní úspěšná a také přiměřeně finančně zaopatřená, a ono nic z toho... 

Když se mi narodil syn (což byl - stejně jako pozdější narození dcery - a stále je pro mě zdroj nesmírné radosti a vděčnosti), začala jsem mít opravdu krizi s pocitem, že jsem promarnila své mládí, nic doopravdy pořádně neumím, nikdo nejsem, nikdo mě nemá doopravdy rád a vlastně proč by měl, vždyť na mě není nic přitažlivého. Přitom jsem ale pořád někde v hloubi duše věděla, že tohle není ten život, pro který jsem určena, že mám někde v sobě něco, čím můžu a mám obohatit tento svět - jenže o to zoufalejší jsem byla, že jsem pořád nevěděla, co to je. 

Nechala jsem si udělat horoskop, četla jsem duchovní knížky, absolvovala různé semináře - vše mi pomáhalo v mém rozvoji, ale k poznání, proč tady jsem, jsem se - alespoň mi to tak připadalo - nepřiblížila ani o píď. Vrhla jsem se na rodičovské poradenství, později na výuku na střední škole, všechno to pro mě bylo obohacující, ale vždy po nějaké době jsem zjistila, že to ještě není to ono. Podle moudrých rad různých koučů jsem si napsala, v čem jsem dobrá, co mě baví, pro co si ke mně ostatní lidé chodí apod., ale nevycházelo to, žádná profese mi z toho nevyplývala. Až jsem potkala tibetské mísy, začala si s nimi zpívat, a pak se mi to najednou všechno propojilo! A víte, co jsem zjistila? Že je úplně jedno, kolik mi je let. Protože jenom to, co se odehrává právě teď, se počítá. A všichni máme stejné právě teď. 

No a pokud jde o zpívání, podívejte se třeba na tuto japonskou skupinu nebo na sbor Young at Heart (Mladí srdcem). Není to prima, že můžeme žít, co chceme, bez ohledu na nějakou časovou osu?